Postoj Podvorje Ruské pravoslavné církve

Otec Nikolaj Liščenjuk zaslal oficiální dopis Jeho Blaženosti Rostislavovi, metropolitovi Českých zemí a Slovenska (jak jej i sám v oficiálním oslovení tituluje). Obsah dopisu je jasný: otec Nikolaj ubezpečuje metropolitu Rostislava, že jej nadále bude v karlovarském chrámu jako metropolitu při sv. liturgii vzpomínat.

Tento dopis přichází ve chvíli, kdy na jakési podivné schůzce, svolané rozkolným olomoucko-brněnským arcibiskupem Simeonem do Prahy (!) 17. 12. 2015 se arcibiskup Simeon, arcibiskup Michal a jeromonach Izaiáš (který sám sebe nazývá biskupem), usnesli, že se budou vydávat za posvátný synod naší církve a že nařídí nevzpomínat v chrámech naší místní církve metropolitu Rostislava. Všichni ale vědí, že to je jen mezistupeň: není daleko doba, kdy nám tito pánové nařídí vzpomínat „metropolitního správce Simeona“. A buďme si jisti, že statutár Pražské pravoslavné eparchie, pan Michal Dandár, zakročí tvrdě proti všem, kdo se budou těmto rozhodnutím protivit. Je to jasná vzpoura proti metropolitovi, jemuž arcibiskup Michal sliboval věrnost, z jehož rukou přijal svoji katedru i své biskupské svěcení. A krátce: je to rozkol. .

Máme tu ale dopis o. Nikolaje Liščenjuka. Jenže on to není jen dopis správce karlovarské církevní obce. Otec Nikolaj je také představeným „Podvorie“, tedy vlastně velvyslanectví moskevského patriarchátu u naší místní církve. Právě jako představitel moskevského patriarchátu svůj list odeslal a tak jej i podepsal. Tento list je tedy jeho prostřednictvím oficiálním vyjádřením samotného moskevského patriarchátu. Pro ruskou pravoslavnou církev, největší církev současného pravoslavného světa, je nadále jediným kanonickým metropolitou Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku metropolita Rostislav.

Poselství je jednoznačné: pokud chtějí arcibiskup Simeon a arcibiskup Michal zanést rozkol do naší místní církve, dostanou se do rozkolu i s ruskou pravoslavnou církví. To je velmi důležitý signál pro naše věřící, kteří pocházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu a kteří, popravdě, tvoří velkou část naší církve. Tyto lidi žene nesvatá trojice Michal, Simeon a Izaiáš nejen do rozkolu uvnitř vlastní církve, ale i do rozkolu s církví v jejich původní vlasti, k níž většina z nich dodnes cítí silné pouto a kde má i své rodiny. V posledku jejich zpupný a neuvážený čin může vést k rozkolu v celém pravoslavném světě nebo k rozkolu naší církve s celým pravoslavným světem. Těžko říct, co je horší.

Pohleďte, kam dohnala hrstku lidí jejich pýcha. Pro peníze, pocty a bílý klobouk metropolity klidně rozervou celou církev. Nejen tu naši, ale celou svatou, obecnou a apoštolskou církev.

Dopustíme to?

Bůh Vám žehnej!